Cesta k dětem - cesta k sobě / Petra Hanelová

Autor Petra Hanelová

O autorovi

Několik let jsem hledala cestu, jak zvládnout každodenní intenzivní křik svojí dcery Kristinky. Našla jsem cestu, pro sebe, pro Kristinku a snad skoro pro každou mámu nebo tátu, které ničí křik jejich milovaného dítěte. Můj e-book Plakat se smí - 1 kouzlo pro rodiče uplakaného dítěte si ZDARMA můžete stáhnout zde<< a udělat tak první krok ke klidu a pohodě u vás doma. Pro více informací klikněte sem<<

Kam se poděla vaše radost

Staráte se o děti, o domácnost, děláte, co je potřeba, žijete, jak nejlépe umíte, ale nebaví vás to? Necítíte žádnou radost? Včera večer jsem vzala do ruky telefon, šup na fb, roluju příspěvky a říkám si, ty jo, co tady furt hledám? Vyrušilo mě hlasité šťastné chechtání holek. Zmocnily se zrcátka, jedna s ním dělala...

Máte vlastně všechno, ale pořád Vám něco chybí?

K tomu něčemu, co nám stále chybí, vede cestička začínající v našem dětství. K tomu se dnes dostaneme, ale začneme teď a tady. Jsme dospělí. Máme děti. Je pondělí ráno, za chvíli jdeme do školy. Spěchám – potřebuju, aby děti byly včas ve škole – to je moje potřeba. Dítě leží v posteli a chce...

S tímhle se hnete z místa vždy

Nesnažte se z toho vyškrábat Když se vám děje něco, co nechcete. Když cítíte něco, co je vám nepříjemné, chvíli v tom zůstaňte. Buďte v tom a nesnažte se z toho vyškrábat. Kdykoliv máte depku ze svého života, jste z něčeho smutní, máte z něčeho strach, něco se vám nedaří, něco se vám děje pořád...

Vždycky to tam je

Vždycky, když vás někdo vytočí, nevypovídá to vůbec nic o něm, za to to vypovídá hodně moc o vás:) Typický příklad je mlaskající paní, obracející oči v sloup v kupé, které je označeno jako tiché. Ona tam přišla s tím, že bude mít klid, ale sedí tam dvě chechtající se puberťačky, které si žádného piktogramu...

Jak v sobě věci nacházet a měnit

Tento pocit určitě znáte. Čtete nebo slyšíte třeba o tom, že hranice si musíme nejdřív najít sami v sobě. Je vám sice jasné, že je potřeba to udělat. Ale není vám jasné JAK. Jak ty věci v sobě nacházet a měnit. Minulý týden jsem poslouchala přednášku Pjéra la Šé’ze. Přednáška byla o tom, že každý...

Když nemoc zavolá

Měla plnou náruč hraček, ale nemohla si s nimi hrát Terezka byla mrňavá, necelé tři roky. Byly jsme v Krkonoších na dovolené na nějaké chatě. Ještě s dalšími dvěma rodinami, dalšími malými dětmi. Chata byla na děti vybavená, byla tam spousta hraček. V jednu chvíli tam Terezka stála a v náručí měla tolik hraček, že se jí to tyčilo až...

Zásadní omyl našich rodičů

Vlastně to nebyl jeden omyl, ale dva. Propojené. Pokud je miminko přebalené a nakojené, nic dalšího nepotřebuje. Pokud přesto křičí, nebo pláče, sílí si plíce. Zavřeme ho do pokojíčku, ať může nerušeně posilovat. Rozhodně ho nechovejme, zvyklo by si, že kdykoliv zapláče, někdo ho vezme do náruče. Je potřeba ho připravit na život. Výchova cukru...

Ta dvojka z angličtiny ti sluší

„Tak co, Terezko, co vysvědčení?“ ptá se sousedka. „Mám samý jedničky. A jednu dvojku z angličtiny.“ Uvědomuju si, že kdybych na tu otázku, co dostala na vysvědčení, odpovídala já, tak řeknu: „Má dvojku z angličtiny.“ Víte, v čem je rozdíl? Schválně, přečtěte si dvě následující tvrzení každé zvlášť a vnímejte, jak na vás které z nich působí. „Mám samý...

Pomoz svému vnitřnímu dítěti

Uražená a naštvaná Jsme tři. Sedíme na zemi. Bavíme se. Najednou vnímám, že se nebavíme. Baví se oni spolu. I když jsem byla původně mezi nimi, koukám, že mě ze svého středu vytlačili za sebe. Vidím jejich záda, vidím, jak se spolu baví. Je to už poněkolikáté za tento jeden večer. Koukám na jejich záda...

Bolí vás život? Udělejte jednu věc.

Vyplavené vzpomínky Včera jsem na hřišti sledovala maminku s asi jeden a půl roční holčičkou a vybavily se mi moje pocity z té doby. A nebyl v tom teda vůbec žádný sentiment. Ty pocity, co se mi vybavily, byly spíš nepříjemný. Vzpomněla jsem si na ten stereotypní kolotoč, ve kterým jsem se ztrácela. Jo, byla tam holčička, která mi...