Kategorie: Inspirace

Co si proboha řeknou lidi?

Fakt vám nevadí, když Pepíček křičí? „Jo, jasně,“ říkáte si třeba, „já přijímám svoje dítě takové, jaké je. Já to přeci vim, že emoce k dětem patří. Nemám s tím žádnej problém.“ Máte to tak, i když se Pepíček rozkřičí v přeplněné tramvaji, nebo s tím v tu chvíli máte problém? Jojo, pláč a křik...

Co se v dětství naučíš, v dospělosti zapomeň!

– video seriál KDO PLÁČE, TEN JEDE vol.2 – Co cítíte, když vaše dítě křičí? Paniku, stres, vztek, obavy, nebo klid, vyrovnanost, lásku, a pochopení? Pokud jsme na tom už nepracovali, cítíme přibližně to, co cítili naši rodiče, když jsme jako děti křičeli a plakali my a pravděpodobně máme i stejné reakce. Toto je jev...

Vychovávejme sebe a porosteme s dětmi!

Dítě může křičet v přeplněné tramvaji z různých důvodů. Nejspíš ale bude křičet proto, že ta přeplněná tramvaj je na něj moc. Pokud znervózníme proto, že naše dítě teď ruší celou tramvaj a budeme se snažit, třeba laskavě, aby přestalo, dítě vycítí, že je nám milejší plná tramvaj cizích lidí a prostě ho to dostane....

Ukaž, já to po tobě spravím!

„Kdyby se ti chtělo čůrat, tak mi řekni, ať se jim tady nepočůráš.“ Za minutu: „Nechce se ti čůrat?“ „Ne.“ „Opravdu ne? Už jsi dlouho nečůral.“ „Ne.“ Za dvě minuty: „Půjdeme se vyčůrat, ano?“ „Mně se nechce.“ „Tak ale si to hlídej a řekni mi hned, jak se ti bude chtít.“ „Opravdu se ti nechce?“...

DRŽ HUBU A KROK? Stačilo…

Umíte se sami za sebe postavit? U nás v Čerčanech na základní škole se o to pokusili někteří žáci 9.tříd. Nakonec se z jejich pokusu vyloupla div ne konspirační teorie o mstících se odcházejících učitelkách a dlouhých prstech bývalé ředitelky. To, na co si žáci stěžovali nikoho moc nezajímá. Obrátilo se to proti nim. Vidím...

Nebreč, to nic není!

Co děláte, když si spálíte ruku? Máte soucit s postiženým místem? Pohladíte ho, jste k němu ohleduplní, nebo děláte, že se nic neděje a chcete, aby vaše ruka co nejdříve fungovala jako před tím, a rychle vám zase sloužila? Od malička se učíme být hrdiny a nefňukat. Na první pohled to snad může vypadat jako...

Ženy – matky, STAREJME SE O SEBE! 2.díl: JAK?

Jak se o sebe při dětech starat?  Ano, to už tady jednou bylo a byl to celkem náročný článek. Dnes mám pro vás několik tipů, jak se o sebe starat. Zdánlivě jsou to blbosti. Může se zdát, že vás takovéto maličkosti nevytrhnou, ale právě naopak! 1. Zpívejte To ta Helpa! Pravděpodobně zpíváte svým dětem dětské písničky....

Bolestné vzpomínky použijte k uzdravení!

Každá ošklivá vzpomínka z dětství  zůstává zakonzervována v naší paměti. Jako zavřená komnata. Uvnitř vypadá přesně tak, jako to kolem vás vypadalo tenkrát. Třeba jako ve vaší kuchyni, když jste byli malí. Ve vzpomínce jste vy a vaše máma, která vám tehdy ublížila, a kamarádka, spolužačka Bětka z druhé třídy, kterou jste si přivedli domů. Chtěli jste jí...

Narození ségry? Nejhorší den v životě…

Jak to bylo parádní, než se narodila Kristinka! Povzdechla si Terezka asi tak třikrát během posledního půlroku.  Vzpomněla, jak to bylo krásné, že jsme měli rádi jenom ji, že nikdo nekřičel…Ano, všechen prostor byl její. Pozornost patřila jí. Nedávno Kristinka odpoledne usnula a Terezka navrhla, že si budeme hrát, že se Kristi ještě nenarodila. Jednou...

„Stáhla jsem jí kalhoty a dala na holou!“

„Stáhla jsem jí kalhoty a naplácala na holej zadek. Pomohlo to!“ Podobné věty slýchávám docela často. Ano. Pokud je našim cílem ticho a klid, dítě, které nás poslechne kdykoliv na slovo, neodmlouvá, nevzteká se, nic po nás nechce…pak jsou tělesné tresty tím nejlepším prostředkem. Na některé děti stačí pravidelně křičet, dalším je potřeba sem tam naplácat...