DRŽ HUBU A KROK? Stačilo…

Umíte se sami za sebe postavit?

U nás v Čerčanech na základní škole se o to pokusili někteří žáci 9.tříd. Nakonec se z jejich pokusu vyloupla div ne konspirační teorie o mstících se odcházejících učitelkách a dlouhých prstech bývalé ředitelky. To, na co si žáci stěžovali nikoho moc nezajímá. Obrátilo se to proti nim.

Vidím rudě. Když vidím, jak děti učíme tomu, že silnější má pravdu a že je lepší být zticha, protože když se ozvu, obrátí se to proti mně.

Jak to ale vůbec bylo, že? Kde je pravda? Pan ředitel i pan starosta vydali sofistikované prohlášení, plné krásných slov a přesvědčivých rozumných argumentů. Žáci umlkli, neargumentují, jsou v anonymitě a snad si přejí, aby bývali neudělali nic. Ano, říkává se, že pravda je někde uprostřed.

Pravda je ale jen jedna.

Pravda je lidskost, upřímnost, otevřenost, přijímání názorů se kterými nesouhlasím, možnost říct, co cítím, pravda je přímá komunikace, pravda nezná machinace, manipulace ani politikaření.

Je pravděpodobné, že žáci museli mít opravdový důvod, aby sepsali dopis a poslali ho starostovi. Děti, na rozdíl od dospělých, umí být upřímné a vidět věci takové, jaké jsou. Těžko by napsali stížnost na někoho, kdo by se k nim choval dobře, za nějakým pochybným účelem.

Tohle není ode mě nic osobního vůči panu zástupci. Nejsem žákem v jeho třídě, neznám jej. Pak ředitel nás občany ve svém prohlášení vyzval, abychom si názor udělali sami. Snažím se o to. Jsem si vědoma toho, že nemám dostatek faktů, abych mohla vypátrat, jak to doopravdy bylo. Musím se spokojit s tím, co se ví, s tím málem, co jsem stihla zažít jako rodič na ZŠ v Čerčanech, a s velikou znalostí dětí a lidské povahy.

Vůbec mě nezajímá, jestli za celou tou kauzou stojí nějaký vykonstruovaný proces. Jediné, co se tady má řešit, je ponižování dětí. Zda se dělo a jaká jsou opatření, aby se nedělo více. Proč se tedy všichni zabývají tím, kdo to vymyslel, sepsal, zformuloval…místo toho, aby se zabývali tím, jestli se to děje, nebo ne?

Statečnost?

Nechápu, jak si lidé, kteří pracují s dětmi, mohou myslet, že když si pozvou jedno dítě za druhým na kobereček a budou na něj dělat ramena a vyhrožovat, že ty děti budou statečně bojovat za svůj názor?

Umíte se postavit sami za sebe, i když vás čeká vyvržení z kolektivu, odmítnutí autority tyčící se nad vámi, vidina trestu a vědomí, že v tom možná zůstanete sami?

Tohle zvládne málokdo. Co tedy očekáváme od mladých lidí, kterým je sotva 15 let? Že odolají nátlaku a budou si stát za svým, bez ohledu na následky? Čekáme, že jejich pravda bude pod tlakem strachu a argumentů autorit stále stejně velká a že si za ní budou neochvějně stát?

Pan ředitel uvádí ve svém prohlášení:

…zároveň požádaly (třídní učitelky) ředitele školy, aby s žáky, kteří potvrdili výhrady uvedené v dopise, vyřešil problémy na osobních pohovorech s nimi za přítomnosti jejich zákonného zástupce.

O výsledku jednání s těmito žáky není nikde ani zmínka. Podle deníku.cz byly „dívky na těchto jednáních zastrašovány tím, že se stížnostmi dopouštějí trestného činu pomluvy.“

Cituji dále z vyjádření pana ředitele:

Aby se zjistilo, jak velká část kolektivu obou tříd vnímá skutečnosti uvedené v dopise jako problém, který cítí potřebu řešit, svolaly třídní učitelky na den 7. 6. 2016 společnou mimořádnou schůzku dětí obou devátých tříd a jejich rodičů. Účast byla téměř 100%

Na této schůzce, konané 7. 6. 2016, byli rodiče i děti seznámeni s obsahem dopisu, s pátečním jednáním ředitele školy a třídní učitelky 9. A s pisateli dopisu a s písemným stanoviskem třídních učitelek k dané situaci, které doručily předchozí den starostovi obce…

Shrnuto, skoro všichni přítomní se shodli na tom, že obvinění z dopisu se nezakládají na pravdě.

Nedovedu si představit, že by v této atmosféře, kdy kdokoliv by byl proti, je předem odsouzen, že by i v této situaci někdo řekl: „Je to pravda!“ Takovéto vyšetřování nemá smysl a připomíná totalitní praktiky. Kdo nejde s námi, jde proti nám. Takhle se nezjišťuje, jak to bylo, takhle se zadupávají názory odvážných a slabších do země.

Netvrdím, že je to tak, nebo onak. Jen poukazuji na to, že ať už to, co bylo předmětem dopisu pravda je, nebo není, tak metody použité vedením školy nevedou k objasnění toho, zda jsou děti panem zástupcem jakkoliv ponižovány, ale k umlčení těch co si stěžují, a dále k odvádění pozornosti tím, že se konstruuje jakési podvracení pověsti školy „problémovými“ učitelkami.

Tady nikomu nejde o podstatu toho, co ti žáci sdělili v dopise – jestli je někdo ponižuje, tady jde jen o to, aby škola neměla pošramocenou pověst.

Absurdní drama?

Věta z prohlášení pana ředitele:Ředitel školy zopakoval (žákům), že u něj mají kdykoliv s jakýmikoliv problémy otevřené dveře.“ je snad větou z nějakého absurdního dramatu.

Ty děti měly problém a byl jim vyoperován, místo, aby byl vyléčen. Po tomto incidentu už si nikdy nikdo nedovolí na nic stěžovat. Bez ohledu na to, zda se ten dopis zakládal na pravdě, nebo na výmyslech. Otevřené dveře mohou vést do místa bezpečí a podpory, ale také mohou vést na popraviště nebo na pranýř.

Tohle je můj názor. Osobně se mě to týká, protože moje dcera nastupuje v září do první třídy této školy. Kolem mě slyším občas názory jako – no, tak když tak potom přejdeme na jinou školu. Já ale nechci na jinou školu. Bydlíme v Čerčanech, je tady škola, tak proč mám s dětmi dojíždět někam jinam? Chci, aby chodily sem.

IMG_20160612_151249

A chci, aby se tady nemusely bát se za sebe postavit, chci, aby věděly, že je v pořádku říkat svůj vlastní názor, chci, aby byly zodpovědné samy za sebe. Aby z nich nevyrostly ovce, které vidí v o trochu větší ovci vlka. Nejsme pořád ještě zvyklí, že máme zodpovědnost sami za sebe a za to, co se děje přímo kolem nás a s námi. Že máme právo mluvit do věcí, které se nás týkají.

Nejlepší je mluvit na rovinu

Pan ředitel se vyjádřil, že nemusí některé věci řešit s veřejností. S veřejností třeba ne, ale s rodiči by mohl. Čerčanská základní škola je obestřena spekulacemi, protože vycházejí ven různá fakta, která ale nevycházejí celá, známe většinou jen důsledky, tak si kolem nich konstruují lidé ze svých domněnek různé příběhy a kolem pověsti školy vznikají různé fámy a legendy.

„Proč zrovna odchází 11 (to se říká) učitelek? A prý odchází i ředitel? Prý učitelky, které chtějí dělat věci jinak, jsou vyštípány těmi, co mají své zavedené metody a nechtějí dělat nic navíc? Prý na učitelky jejich nadřízení křičí a učitelky se bojí?“

Na schůzce pro rodiče budoucích prvňáčků jsme se dozvěděli, že rodiče do školy kvůli nějakému (?) incidentu nesmějí. Další krok k tomu, že je tato ZŠ uzavřená žlutá kostka, do které nikdo nevidí. Dokud se tato kostka neotevře světu, budou kolem ní spekulace, učitelé budou odcházet a rodiče tam budou dávat své děti s obavami. Já určité obavy také mám, ale nebojím se, protože vím, že všechno se dá řešit a vyřešit.

Krom toho, že chci, aby z mých dětí vyrostly zodpovědní a svobodní lidé, kteří umějí respektovat názory druhých a určitá pravidla, také si přeji, aby na této ani na žádné jiné škole nevládly zkostnatělé přístupy k dětem, k jejich vedení k životu, aby jim škola nediktovala, co si mají myslet a nezabíjela v nich jejich talenty a přirozenost, neodnaučila je vědět, co chtějí, nezadusila jejich vnitřní motivaci k učení a životu tím, co se musí a nesmí, odměnou a trestem.

A opravdu nechápu, proč bych měla pro tyto hodnoty dojíždět bůhví kam a platit za to něco navíc? Proč by dětem nemohla dát tyto hodnoty každá státní škola? Nebo jinak. Jak to, že jim tyto hodnoty doposud nedává?

Petra Hanelová

A tady jedna nesmrtelná píseň k tématu:)

Petra Hanelová

Několik let jsem hledala cestu, jak zvládnout každodenní intenzivní křik svojí dcery Kristinky. Našla jsem cestu, pro sebe, pro Kristinku a snad skoro pro každou mámu nebo tátu, které ničí křik jejich milovaného dítěte. Můj e-book Plakat se smí - 1 kouzlo pro rodiče uplakaného dítěte si ZDARMA můžete stáhnout zde<< a udělat tak první krok ke klidu a pohodě u vás doma. Pro více informací klikněte sem<<

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.

    • Plakat se smí – 1 kouzlo pro rodiče uplakaného dítěte

      Pojďte se cítit dobře, i když máte doma uplakané nebo vzteklé dítko.
      Udělejte první krok a stáhněte si zdarma tento e-book.

      - Zmáčkněte tlačítko chci e-book a inspiraci tady dole na formuláři.
      - Do schránky vám přiletí email s potvrzovacím odkazem od správce údajů, kterým jsem já, Petra Hanelová.
      - Kliknete na potvrzovací odkaz - tzn. souhlasíte s tím, že mi svěřujete svůj email.
      - E-book dorazí k vám do schránky.
      - Kromě e-booku vám pošlu občas email s inspirací k tématu rodičovství.
      - Kdykoliv se můžete odhlásit.
      - O tom, kde se váš email bude nacházet a co s ním bude se dočtete v textu Ochrany osobních údajů v patičce webu.

    • Nejnovější příspěvky

    • Rubriky