Cesta k dětem - cesta k sobě

Petra Hanelová

„Mým darem je vidět souvislosti,
které se skrývají pod povrchem 

a umění popsat je a předat tak,
aby byly pochopitelné každému, 

kdo je chce vidět a uchopit.

Pracuji především s rodiči.
Pomáhám jim nacházet
a pochopit 
souvislosti v rodičovství, 
aby se oni i jejich děti cítili dobře.

Jmenuji se Petra Hanelová
a vítám Vás tady u mě!


ŽIVOT JE KRÁSNÝ A JEDNODUCHÝ

Když žijeme v souladu se sebou. Když nasloucháme svému vnitřnímu hlasu. Svým potřebám. Když vnímáme svoje strachy a děláme to, co cítíme, jim navzdory. Když se osekáme od všech očekávání, domněnek, toho, co by se mělo dělat a toho, co se nedělá. Když pod tím vším objevíme sami sebe.

Když dokážeme utišit svoji mysl a přestaneme naslouchat jejímu našeptávání. Když odhodíme všechna omezení a bloky, které jsme si kolem sebe vystavěli a dovolíme si žít, dovolíme si snít a chtít pro sebe jen to nejlepší. Když odhodíme ten pocit, že si něco nemůžeme dovolit, že si něco nezasloužíme, a že nám něco stačí.

Když pochopíme, že všechno, co se nám v životě děje jsou lekce, které nás přivádějí k nám samotným, k lehkosti, radosti, ke štěstí a k lásce. Pak bez ohledu na okolnosti cítíme klid, důvěru a věříme v proces. A nebráníme se mu.

Když začneme milovat sami sebe a svůj život. Život začne být jednoduchý, čistý a plný.

Když přijmeme za svůj život zodpovědnost a odhodíme své závislosti, přestaneme být obětmi života a všechno, co se nám děje, nám začne dávat smysl.

Když začneme cítit bolest a spojíme se se všemi zraněními, nevyplakanými slzami, pocity nedostatečnosti, nepřijetí, odmítnutími, když si je dovolíme prožít a propustit, když začneme naplno pociťovat radost a lásku, začneme cítit život. Každá naše buňka bude tančit, životní energie se rozproudí. Začneme cítit život. Pocítíme jeho smysl. Bez ohledu na to, co se děje kolem nás.

VYDAT SE NA CESTU K SOBĚ A JÍT PO NÍ

To je cíl. Objevovat sám sebe a postupně nacházet Boha uvnitř sebe. Vždycky budou přicházet další lekce, ale pokud se dostanete tam, kde přijmete sami sebe a zodpovědnost za svůj život, tak přesně tam začnete cítit tu lehkost a nádhernou vůni života. Vůni toho: „Ano, můžeš.“ Pro TO jsme tady.

Je to pět let, co jsem se vydala na tuto cestu. Vystřelilo mě na ni mateřství, ve kterém jsem se necítila vůbec dobře. Když se podívám na to, jak jsem žila před dětmi, jak jsem se cítila, tak se dá říct, že jsem nebyla ani šťastná, ani nešťastná. Nebyla jsem nespokojená, byla jsem tak nějak spokojená. Nevěděla, jsem, co chci a nic moc jsem nechtěla. Měla jsem přítele, jezdila jsem ráda s kamarády na čundry, chodila jsem často do hospody. Skoro každý večer.

Teď to vidím, vlastně jsem nad tím doteď nepřemýšlela, že jsem životní prázdnotu a nenaplnění zaplácla vztahy a pivem.

Z PEKLA MATEŘSTVÍ K BOHU

Pak přišly děti. S alkoholem byl konec, kamarádi, většinou bezdětní, se vzdálili. Vztah s partnerem byl po narození první dcery chvíli zase krásný, ale postupně se rozpadal. Měla jsem krásnou holčičku, ano, ale ta životní prázdnota, ta se dítětem nedá zaplácnout tak, jako zábavou. Protože děti nejsou jenom zábava. A nejsou vůbec zábava, pokud na sobě nezačneme pracovat a nezačneme vyhrabávat svoje stíny z podvědomí.

Začala jsem chodit do mateřských center, s kámoškama, co měly taky děti. Na hřiště, do parku, ven. S dalšími rodinami na chatu, k moři, do hor. Zvykla jsem si, že je to jinak, než před tím, že je to o něco větší průda, a smířila jsem se s tím, že „s dětma prostě člověku furt něco chybí.“

A tak přišla druhá krásná holčička. Permanentně uvřískaná, ukřičená, uplakaná. Mateřství se stalo často nesnesitelným peklem. (Promiň, Kristi, a díky. Kdybys byla hned pohodová, asi bych v tom bahýnku byla doteď.)

Pak, konečně, po tom, co jsem se v tom vřískajícím pekle rok cítila jako bezbranná oběť, jsem se rozhodla, že s tím něco udělám. Tedy, že to vezmu do svých rukou, že převezmu zodpovědnost. To je ta zásadní chvíle, ten bod zlomu, rozcestí, na kterém jsem se rozhodla jít po cestě, která mě dovedla až sem. K sobě. Do lehkosti, radosti, důvěry, lásky. Dovedla mě až k Bohu.

CESTA K SOBĚ – CESTA K DĚTEM

Nejsem jediná, a spíš je nás hodně, které děti dohnaly k tomu, aby na sobě začali pracovat. Protože děti nám otevírají ty nejtemnější komnaty. Vynáší na světlo ty nejstarší bolesti a ty nejvíc potlačené stránky nás samotných. Díky dětem jsme přímo konfrontováni s vlastními zraněními, když v nás vyvolávají nepříjemné emoce. S našimi hranicemi, s naším respektem k sobě samým. Konfrontují nás s naší vlastí sebehodnotou, potlačenými emocemi, nesplněnými sny. Se vším, co jsme potlačili.

Pokud máme problémy s hranicemi našich dětí, vadí nám, že je nerespektují, musíme nejdřív hledat u sebe. Jak to mám s respektem sama k sobě? Cítila jsem se jako dítě respektovaná? Ne? Tak s tím musím pracovat.

Proto je rodičovství skvělé pole pro práci na sobě. Když jako rodiče pochopíme, co se s námi děje v různých situacích s dětmi, jdeme do sebe a nacházíme, co je potřeba uzdravit, změnit, napravit, potom skrz témata, která nám rodičovství otvírá, uzdravíme své vnitřní dítě, vztah k sobě sama. Najdeme sami sebe, a zdravým se stane i náš vztah k dětem.

Tento proces nalezení sebe sama je cesta. Cesta k sobě, na kterou se zákonitě dostaneme, když začneme hledat cestu ke svým dětem. A jakmile najdeme cestu k sobě, najdeme ji i k dětem.

CELOSTNÍ RODIČOVSTVÍ

Cokoliv řešíme s dětmi, musíme nejdřív řešit u sebe. Potom jakýkoliv článek, který se týká „výchovy“ našich dětí, mluví zároveň i k práci s naším vnitřním dítětem. Naše děti nám zrcadlí naše vnitřní děti.  Z toho vychází můj koncept Celostního rodičovství.

Z toho, že existuje jen jeden systém, ve kterém jsou rodiče, jejich vnitřní děti a jejich děti. Všechna témata, která jako dospělí v životě řešíme, i když se může zdát, že s dětmi nesouvisí, vždycky mají vliv a souvisejí s našimi vlastními dětmi i s vnitřním dítětem. Stejně tak, cokoliv dělají naše děti, vždy nějak odráží to, co děláme my.

A není potřeba si teď přečíst kilometry různých návodů a začít se jimi řídit. Je potřeba udělat jednu jedinou věc. A pak ještě dvě:)

  1. Začít vnímat sebe sama a uvědomovat si, co se ve mně děje. V každé chvíli, obzvlášť v těch, kdy se necítím dobře.
  2. Pak k tomu přidejte druhou věc. Když prožíváte něco nepříjemného, přestaňte se tomu pocitu bránit a dovolte si ho prožít. Řekněte si třeba: "Ok, tak se bojím a chvíli s tím strachem budu." Uvidíte, co se bude potom dít.
  3. Třetí věc. Neobviňujte. Ani sebe, ani okolí. Řekněte si, takhle to je, ok. Co můžu a co udělám proto, abych to změnila? Nečekejte, až se změní okolí. Je to váš život, vaše zodpovědnost.

Když se budete řídit těmito třemi body, začne se před vámi otevírat cesta k sobě. To neznamená, že tohle úplně stačí a víc už nemusíte nic dělat. Dělejte to, a rozhodněte se, že chcete pokračovat dál. Další kroky se vám včas ukáží.

CESTA SE MNOU

Každé chování dítěte, stejně jako každý váš pocit, má nějaký důvod, který je potřeba hledat, najít a pracovat s ním. Jsou to ukazatele, které nám na té cestě říkají, kudy máme jít. Co máme řešit, zpracovávat a uzdravovat. 

Objevila jsem v sobě svůj dar vidět věci z nadhledu a pojmenovávat je. Díky tomu a cestě, kterou jsem sama prošla, pomáhám matkám, rodičům hledat a nacházet sama sebe a cestu k dětem. Aby jim bylo dobře se sebou samými a spolu dohromady. Aby dosáhli společně spolubytí.

Máte několik možností, pokud se chcete vydat se mnou na cestu k sobě a zároveň na cestu k vašim dětem.


Pokud také, jako před lety já řešíte emoce svých dětí a s tím spojené své vlastní emoce, mám pro vás dobrou zprávu. Nasbírala jsem za těch pět let tolik materiálu, že vydaly na dva e-booky a jeden on-line program.

  • Ten první se jmenuje Plakat se smí, 1 kouzlo pro rodiče uplakaného dítěte a vy si tady rovnou sáhněte pro kouzlo zdarma. Dozvíte se, o čem emoce jsou, proč děti pláčou a křičí, a jak jim můžete pomoci.
  • On-line program V emoční rovnováze vás v 7 setkáních po 14 dnech jemně povede k sobě a k vyladění vašich emocí i k vyladění emocí vašich dětí. Prohlédněte si jej zde.
  • Dál jsem pro vás a vaše děti vytvořila pohádkovou hru pro rozvoj emoční inteligence, jmenuje se Medvídkův den, hrajte si a objevujte s dětmi 8 emocí. S medvídkem se vaše děti naučí uvědomovat si svoje emoce a pracovat s nimi. Nahlédněte do něj zde.

Dva nejčerstvější e-booky jsou psychosomatické.

  • Psychosomatické brýle, naučte se vidět do psychosomatiky, vás naučí vidět souvislosti. Nejen mezi nemocí a tématy vaší duše, ale především vás naučí vidět souvislosti a chápat, proč se vám v životě dějí určité situace, co znamenají a jak k nim přistupovat. Takže doporučuji všem. Zdarma jej získejte tady.
  • V e-booku Psychosomatické vodítko, objevte kořeny své nemoci a uzdravte se, najdete 4 kroky k nalezení příčiny vaší nemoci a tři kroky pro práci s touto příčinou. Prohlédněte si jej tady.

On-line produkty mají velkou výhodu v tom, že s nimi můžete pracovat kdykoliv. Nemusíte nikam jezdit, máte to doma. Ale samozřejmě mají i nevýhodu. Jste v tom sami. I když mi můžete napsat, živé sdílení je nenahraditelné. Občas pořádám workshopy pro rodiče. Momentálně žádný vypsaný nemám, ale sledujte tuto stránku, jakmile workshop vypíšu, najdete to tady. 

A poslední bonbónek, můj velmi oblíbený. Jednou za měsíc v Praze s Arnoštkou Berouskovou pořádme Rozeznění duše - ženský kruh. V první části zpíváme v kruhu písně léčivé, indiánské a lidovky vypalovačky. V druhé části máme sdílení s kartami. Bývá velmi hluboké, podporující a otevírající. Přijďte vyzkoušet, pokud jste tedy žena:) Klikněte sem pro přihlášení a další informace.

Těším se na vás, on-line i off-line a přeji krásné dny!
Petra Hanelová