CELOSTNÍ RODIČOVSTVÍ

cesta k dětem - cesta k sobě

Petra Hanelová

Obleč si ty kalhotky!

Brzy z jara se jednoho odpoledne najednou udělalo pořádné horko. Některé děti na hřišti měly ještě zimní bundy a boty a Letná, kde na hřišti není skoro žádný stín, za to je tam spousta písku, začínala připomínat pláž. Terezka po chvíli vyrukovala s prosbou:

„Mami, můžu se svlíknout donaha?“
„Ne!“ 

Úplně jsem se lekla té představy. Přidala se samozřejmě i Kristinka. „Mami a proč ne?“ Hmm, proč vlastně, proč jim to nechci dovolit? Je tady vedro, jako někde na pláži. Že bylo včera ještě 15 stupňů? No a co?  Zrovna teď je možná 25, jak sem přímo praží slunce.

„Mami, proč nemůžeme?“

OK, tak tedy proč? Na chvíli se zastavím s tou otázkou a čekám na odpověď.
Už slyším někde vzadu ve své hlavě ten hlas:
„Co tomu řeknou lidi?“
Jsem překvapená. Tak tedy tohle je ten důvod, proč jim bráním?!
„Svlékněte se, jasně, že můžete!“

IMG_1336.JPG

Díky, že jsem to vyslovila. Začalo se odvíjet úžasné divadlo.

Holky se svlékly a stokrát ožily. Najednou, jako když po dlouhé zimě vyjde slunce. A ony ho vítaly každým svým pórem, cítily na kůži slunce i vzduch a pod chodidly písek. Běhaly po hřišti, konečně osvobozené od zbytečné zátěže, ztělesněná lehkost, svoboda, štěstí, spojení se sebou.

Samozřejmě neunikly nadšené pozornosti všech dětí. „Mami, můžu se taky svlíknout? A proč ne?“ Ozývalo se ze všech stran.  Všechny matky mě probodávaly očima, proč jim přidělávám starosti.

Terezka s Kristinkou bohužel zůstaly jedinými naháči na celém rozpáleném hřišti. Jeden chlapeček si i přes zákaz začal nadšeně sundávat zimní bundu a boty a by nakonec odvlečen mávaje rukama a nohama, za velkého křiku, maminkou domů.

Zajímavé je, že ve chvíli přímé konfrontace s tím, co tomu říkali lidé, mi vůbec nevadilo, že nikdo s mým postupem nesouhlasí a že si zřejmě všechny mámy přejí, abychom zmizely. Bylo mi to jedno.

Tohle je jedna rovina příběhu – Co tomu řeknou lidé – je v nás hluboce zakořeněno.

Spí to kdesi dole, hluboko pod rozumem, úsudkem, logikou. A působící z podvědomí  to má obrovskou sílu.

Kdežto ve vědomí nemá skoro šanci. Uvědomíme-li si, že teď zrovna se nám zapnulo červené tlačítko, co tomu řeknou lidé, vypneme ho tím, že tu věc, kterou nám brání udělat, prostě uděláme. A ono se už příště v té samé situaci nezapne. Někdy se vypne už tím, že se na něj podíváme – přesuneme ho z podvědomí do vědomí.

Druhá rovina příběhu je o nahotě.

Určitě jste si všimli, že děti rády běhají nahé. Víte proč? Oblečení je něco jako tlumič. V oblečení nemáme možnost vnímat bezprostřední okolí svým tělem. Kůže je největší smyslový – hmatový –  orgán.

Pokud na celé ploše své kůže zažíváte kontakt se vzduchem, cítíte teplo nebo chlad, vánek, poryv větru anebo hřejivé paprsky slunce, tak zároveň cítíte celé svoje tělo, celou svojí bytostí nadechujete přítomnost.

Anebo to řeknu jinak – na vlastní kůži pociťujete, jak je venku. Celou svoji kůži tím aktivujete, cítíte ji. Uvědomujete si celé svoje tělo. A to vás drží v přítomnosti. V onom oblíbením TEĎ A TADY.

V tu chvíli se spojujete s přírodou, s podstatou bytí, s Vesmírem. A děti to vědí. A proto to dělají.

IMG_1452.JPG

K napsání tohoto článku mě přivedla ale úplně jiná věc.

A to je lpění na spodním prádle.

Prosím vyzkoušejte to! Alespoň jeden den bez spodního prádla. Opravdu to stojí za to. Spodní prádlo je tlumič na druhou.

Nekompromisním každodenním nošením spodního prádla se uzamykáme před přítomností. Bez spodního prádla si více uvědomujeme své tělo, to, že zrovna teď jsem tady a sedím na této židli. A to je opravdu důležité.

Není na místě to dále vysvětlovat, protože některé věci se nedají vysvětlit, je potřeba je zažít. A jsem přesvědčena o tom, že učit holčičky, že první, co ráno musí udělat je obléci si kalhotky, anebo že bez kalhotek se nikdy nechodí, je spíše škodlivé.

Jako bychom do těch kalhotek schovávaly něco, co je neslušné, o čem se nemluví, na co se nesahá, něco, co je špinavé nebo snad špatné, něco, co je tabu. A to přeci nechceme…

Nechci tím říci, že spodní prádlo je špatné a že by se nemělo nosit. To vůbec ne. Ale že je možné to nechat na tom, jestli mám zrovna dnes náladu si ho vzít anebo ne. A určitě to je spjaté spíše s letními měsíci.

Pokud jste to ještě nezkusily, je to o překonávání vlastních hranic. Zkuste to na jeden den a pozorujte, jaké myšlenky a pocity u toho máte.

Závěrem ještě ke strachům ohledně dětí.

Už je to nějaká doba, kdy jsem holkám (v létě, když se chodí v šatech a sukních) řekla, ať si vyberou, jestli chtějí mít dnes kalhotky nebo ne. Ze začátku chodily hodně bez. Ale poslední dobou si je často berou. Terezka (bude mít 6 let) už se na koupališti nevykoupe bez plavek.

Co tím chci říct? Není potřeba se bát, že vám z dětí vyrostou individua, která se budou nekontrolovaně svlékat třeba ve škole. Děti vidí kolem sebe všechny ty oblečené…

Nikdy se nestalo, že by se nějak poranily, zavlékly si nějakou infekci, anebo písek.

Není čeho se bát. Snad jen toho, co tomu řeknou lidé:)

Rodíme se nazí, nahé si nás na sebe položí nahá máma, najdeme její prs a sajeme. Nazí. Na nahotě není nic špatného, nahota je přirozená. Není žádný důvod v ní dětem nebo sobě bránit.

Na druhou stranu, pokud vám to nesedí, cítíte, že to není nic pro vás, tak to prostě nedělejte a nechte to být. Jednou si to k vám třeba cestu najde.  Nebo taky ne. Všechno je v pořádku, do ničeho se nenuťte!

Jenom o docela maličký kousíček je dobré se jednou za čas překonat a překročit svoje strachy, obavy a stereotypy…

Mějte se krásně!

Petra Hanelová

PS: Mimochodem v tom vedru je znát každý kousek oblečení:)

Petra Hanelová
Několik let jsem hledala cestu, jak zvládnout každodenní intenzivní křik svojí dcery Kristinky. Našla jsem cestu, pro sebe, pro Kristinku a snad skoro pro každou mámu nebo tátu, které ničí křik jejich milovaného dítěte. Můj e-book Plakat se smí - 1 kouzlo pro rodiče uplakaného dítěte si ZDARMA můžete stáhnout zde<< a udělat tak první krok ke klidu a pohodě u vás doma. Pro více informací klikněte sem<<

S láskou pro vás upečené

Medvídkův den -
Hrajte si a objevujte s dětmi 8 emocí

Naučte své děti pracovat s emocemi a šetřete své drahocenné nervy.
Klikněte sem<<

V emoční rovnováze 
Přímá cesta k vyladění emocí rodiče a dítěte

Naučte se zpracovávat všechno to kňourání a vztekání tak, abyste byli v klidu a vašim dětem to pomáhalo. Klikněte sem<<

Psychosomatické vodítko -
Objevte kořeny své nemoci a uzdravte se

Naučte se nacházet i pracovat s tím, co vám nemoc říká, a uzdravte svůj život. Klikněte sem<<

Komentáře
  1. Petr Nowak napsal:

    I když jsem muž je to velice hezký článek. Je vidět, že to máte dobře srovnané v hlavě. Podobný problém, jsem řešil s cerkou před lety. Byl jsem od partnerky nařčen za úchyla. O několik let později jsem měl další 2 děti. Kluka a děvče a jinou partnerku. Dostali svobodnou volbu a souhlasím, byl vidět rozdíl v chování (pozitivně). Dnes jsou všichni dospělí a nikoho ta svoboda nepoškodila.

    • Petra Hanelová napsal:

      Díky a díky za sdílení. No jo, některé věci jsou ve společnosti tak zakořeněné, že to, co je přirozené, může se někomu zdát úchylné. Tak snad se k té přirozenosti pozvolna vracíme. Zdravím!

Napsat komentář: Petr Nowak Zrušit odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Psychosomatické brýle

    Nasaďte si je a začněte vidět psychosomaticky

  • Plakat se smí

    Klikněte si pro 1 kouzlo k práci s emocemi vašich dětí

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky