Cesta k dětem - cesta k sobě / Petra Hanelová


Jste úplně hotoví z křiku a pláče?

První pomoc je tu!
Klikněte
pro e-book ZDARMA:

Chci kouzlo!
0 rodičů
už kouzlo zná

Kam utek vztek?

„Tak mi ty boty zavaž, mě to nejde,“ křičí na mě Kristi. V první chvíli chci zakřičet ještě mnohem silněji: „Co na mě řveš? Když něco chceš, musíš to říct hezky!“ Aby viděla, kdo je tady pánem. Ale zastavila jsem se a chvíli jsem počkala. Ta vlna vzteku prostě odplynula pryč. Jen tak. Nenaskočila jsem na...

děti ve vlaku

Blbej les, blbej výlet, blbý boty! Jak si to jako užít?

Blbej les, blbej výlet, blbý boty! Vyrazili jste na výlet. V lese to voní, ptáci zpívají, slunce svítí, větřík pofukuje. Konečně jdete, pěkně po lesní cestě. Kráčí se vám celkem lehce. Úplná idilka…by to byla. Až na to neusálé bzučení. „Mami, mě bolí nožičky. Blbej výlet, blbej les, blbý boty. Já nechci na žádnej vejlet....

Křičíte na dítě. No a co?

Znáte ten pocit viny, když ublížíte vlastnímu dítěti? Tíží vás to a nechcete se ani vidět. Přehráváte si, jak moc jste mu ublížili a konstruujete, jak jste jej asi poznamenali. Topíte se v tom, jak jste hrozní. Cítíte beznaděj, protože víte, že i když nechcete, stane se to znova. Znáte to? Asi každá matka to zná...

Sousedka je nesmrtelná a děti nosí čáp

Mlčení není ochrana, mlčení je vězení Pro děti i pro dospělé, je mnohem jednodušší vyrovnat se s jakoukoliv situací, pokud jí rozumí. Je naivní myslet si, že když dítěti něco neřekneme, že jej od toho uchráníme. I nevyřčené to tam prostě je. Děti něco tuší, cítí, ale nerozumí tomu. Navíc děti vnímají sebe jako střed...

Mami, umřeš až vyrostu, nebo když budu ještě malá holčička?

No, to je teda otázka. Určitě by ji uklidnilo, kdybych řekla: „Neboj, umřu, až budeš velká,“ jenže co když umřu mnohem dřív? „Nikdo neví, kdy umře. Asi jo, asi umřu, až budeš velká, ale slíbit ti to nemůžu. Většinou to tak je. Hele, já jsem velká a moji rodiče žijí.“ Ještě jí říkám, že i...

9 kroků k sobě?

Otázka zní: Jak objevit a naplňovat své nenaplněné  potřeby, jak léčit zranění svého vnitřního dítěte, jak jít cestou sebeuvědomění? Jasně, nejsme elektrospotřebiče, abychom si všichni vystačili s jedním návodem. Na druhou stranu, jsou určité obecné principy, které se dají na cestě k uzdravení a uvědomění najít, a které platí pro každého. Nemohu měnit něco, o čem nevím....

Když děti odcházejí…

Jednou budou všechny ty chvíle pryč. „To každodenní bytí, neustálá přítomnost a spojení. Ty věci, který děláme v určitým období každý den a máme v tu chvíli pocit, že to nikdy neskončí, že tohle prostě je a vždycky bude. Známá cesta do školky a na ní drobný každodenní rituály. Slepičkám pampelišky, zkratka přes koleje, pitíčko s Elzou z lékárny....

Co si proboha řeknou lidi?

Fakt vám nevadí, když Pepíček křičí? „Jo, jasně,“ říkáte si třeba, „já přijímám svoje dítě takové, jaké je. Já to přeci vim, že emoce k dětem patří. Nemám s tím žádnej problém.“ Máte to tak, i když se Pepíček rozkřičí v přeplněné tramvaji, nebo s tím v tu chvíli máte problém? Jojo, pláč a křik...

Co se v dětství naučíš, v dospělosti zapomeň!

– video seriál KDO PLÁČE, TEN JEDE vol.2 – Co cítíte, když vaše dítě křičí? Paniku, stres, vztek, obavy, nebo klid, vyrovnanost, lásku, a pochopení? Pokud jsme na tom už nepracovali, cítíme přibližně to, co cítili naši rodiče, když jsme jako děti křičeli a plakali my a pravděpodobně máme i stejné reakce. Toto je jev...

[video seriál] KDO PLÁČE, TEN JEDE! vol.1

Příroda nám nadělila emoce. K čemu? Představte si, že jste dostali od Ježíška auto, ale není kolem vás nikdo, kdo by vás naučil řídit. Nikdo to neumí, nikdo autem nejezdí, všichni mají svá auta schovaná v garážích. Proto vás od ježdění také zrazují: „hele, nesedej za ten volant, zabiješ sebe, nebo někoho dalšího, strč auto...