Jako malá jsem kolem sebe pozorovala ten proces, kdy nadějeplné dětství a mládí končí ve strereotypu a nudě dospělosti. Většina dospělích žije v podstatě stejný život, liší se jen velikostí domu, auta, účtu a způsobem práce. Vrtalo mi to hlavou. Říkala jsem si, že přeci život nemůže být takhle fádní. A že já tohle nechci...

a hlavě nedávají úplně smysl. V roce 2018 to byl rozchod s partnerem, otcem našich dvou dětí v době, kdy mi podnikání vydělávalo 2 500 Kč / měsíčně a měli jsme malý děti. Ale věděla jsem, že to je správná cesta, že tenhle partnerský vztah už umřel a je potřeba ho i fyzicky ukončit. Ani mě nenapadlo se něčeho bát. Rozhodnutí bylo velmi silné - celotělové.

Ovšem strachy přišly potom. S rozchodem vznikla potřeba každý měsíc vydělat určitou částku. Táta holek nás vždy adekvátně podporoval a  podnikání se mi rozjelo natolik, abych nás dobře uživila. Ale problém byl v nejistotě. Nepodařilo se mi nastavit podnikání udržitelně tak, abych měla předvídatelné měsíční příjmy a tak jsem žila v neustálých obavách z toho, jestli se mi příští měsíc podaří vydělat.

Začalo mě pálit na hrudi. Občas se k tomu v noci přidala intenzivní pulsace v celým těle a mě párkrát napadlo: "Co když umřu a holky mě tam ráno takhle mezi sebou objeví?" Na druhou stranu jsem věděla, že moje srdce je v pořádku, že tohle je stres a existenční strach naplno projevený v těle. (Nakonec jsem si to raději ověřila i na komplexním vyšetření v nemocnici. A bylo to tak.) 

Možná si říkáš, jestli jsem se nezbláznila? Tohle dobrovolně zažívat? Ano, párkrát jsem přemýšlela nad tím, že půjdu do práce. Ale vždy jsem jasně a pevně cítila, že i když by mi práce přinesla pocit bezpečí, tak moje cesta je jít skrz. Vždycky jsem se nakonec znova rozhodla, že to dám. Intenzivními emočními stavy mi pomohla procházet metoda emoční svobody - Faster EFT a moje silné vedení. 

Prošla jsem si spoustou procesů. Vyčistila a narovnala v sobě spoustu věcí. Začala se opírat sama o sebe a převzala zodpovědnost za svůj život.

A naštěstí jsem netušila, že tohle bylo teprve první kolo.

 V roce 2021 se mi podařila veleúspěšná kampaň na kurz Přeměň svůj vztek na vnitřní klid. Zisk byl přes 600 000 Kč. Wow! Pamatuju si, jak mi během posledního dne kampaně přistálo na účtu dvě stě tisíc. To byl fičák.

Myslíš, že jsem potom cítila, že si můžu konečně oddechnout? Že se můžu uvolnit? Že jsem přestala být ve stresu?

Částečně ano, protože jsem si vytvořila megapolštář. Ale okamžitě po této kampani jsem začala přemýšlet nad tím, co udělám teď, abych vydělala na další měsíc. Měla jsem zkrátka pocit, že se nemůžu zastavit - abych o nabytou rezervu nepřišla. Nicméně velkým plusem bylo, že existenční strach a nejistota se z 10 snížily asi na dva a ozývaly se jen velmi sporadicky. Uspokojoval je totiž můj permanentní krysí závod. Moje snaha vydělat dost a zabezpečit sebe a děti. Snažila jsem se rozpohybovat svůj byznys a měla někde na pozadí pocit, že až se to jednou konečně stane, tak budu free a začnu si život i podnikání užívat.

Od úspěchu roku 2021 to šlo pomaličku z kopce. Velmi pomalu. Rezerva se postupně zužovala. Můj krysí závod běžel na plné obrátky. Do kurzů vstupovalo méně a méně lidí.

Vytvořila jsem spoustu úžasných věcí - různých kurzů, výzev, videí, živáků, inspirativních textů atd. - za kterými si stojím a které podpořily spoustu lidí. Vždy jsem se ladila na to nejlepší, co bych mohla vytvořit. Čím bych mohla nejvíc prospět celku.

Problém byl v místě, ze kterého jsem to tvořila. Nebylo to totiž z vnitřních impusů, z přítomnosti či radosti. Měla jsem pocit, že radost si budu moci dovolit teprve, až budu zabezpečená. To znamená, že to, co jsem tvořila, i když to bylo skvělé, vzniklo z potřeby vydělat peníze. Tedy z nedostatku.

Ano, zní na jednu stranu logicky. Složenky se samy nezaplatí. To je fakt.

Kulisy tvého příběhu jsou možná jiné, ale tady se dostáváme do bodu, který je vždy stejný.

To, z jakého místa se rozhoduješ a konáš, takovou realitu si tvoříš. Když se rozhoduješ ze strachu, vede to k omezenému životu. Strach z toho, co by kdyby nás drží v kleci. Jako mě držel - v krysím závodě. V pocitu, že v lehkosti můžu tvořit teprve až...

Trochu jsem předběhla další kolo.
Skončili jsme u toho, že do kurzů začalo vstupovat méně a méně lidí.

Vloni na podzim se to celé zastavilo. Věděla jsem, že tahle už dál nemůžu pokračovat. Protože to vůbec nefunguje. Že to ani se všema mentoringama, marketingovejma kurzama nerozhýbu.

Rozhodla jsem se jít do práce.

Cítila jsem ohromnou úlevu při představě pravidelnýho jistýho příjmu. Říkala jsem si, že to je přechodná fáze, ve které je mi úplně jedno, jakou práci budu dělat. Bylo mi úplně jedno, jestli budu svojí prací nějak podporovat druhé. Cítila jsem, že potřebuju stabilizovat svoji finanční situaci, užít si jistotu a pak se uvidí.

Od listopadu 2024 do konce dubna 2025 jsem poctivě hledala práci.

Neplánovaně jsem tak strávila 6 měsíců hlubokou regenerací svého systému a rozšiřováním kapacity, hodně sama v sobě, bez vnějšího vyrušování.

Rozeslala jsem přes 70 životopisů, psala různý testy a plnila úkoly v rámci přijímacích řízení. Na jedno jsem se dokonce naučila pár lekcí SQL - což je programovací jazyk z nějakýho úplně jinýho vesmíru. Byla jsem na pár pohovorech. 

Nedržela jsem nikomu prostor, nikoho nepodporovala. V onlinu jsem kromě asi 4 nárazových věcí nedělala žádný kurzy ani konzultace.

Takže jsem měla paradoxně dost času na to, každý ráno dvě až tři hodiny cvičit, meditovat a provádět různá energetická cvičení a práci s emocemi - což byla zároveň nutnost. Bez toho bych se ztratila ve svojí mysli a pohltily by mě moje strachy. Chodila jsem na procházky. A přestala jsem kouřit - říkala jsem, si, že když se pořád nic nemění, změním aspoň toto. A také, že k mému novému já kouření nepatří.

Tohle období se zdálo být nekonečně dlouhý.

Měla jsem pocit, že jsem se zasekla někde, odkud už se nikdy nevyhrabu. Podnikání se zastavilo. A práce mi najít nešla. Nikam mě nechtěli. Jednou mi z jednoho místa na základě psychotestu napsali, že mám být svobodná a podnikat. 

Co se týče finanční stránky - myslela jsem si, že budu bez peněz už v lednu. Ale to se se nestalo. Zpomalila jsem ubývání posledních rezerv tím, že jsem udělala občas nějakou akci. A sem tam si dala brigádu.

Nicméně tohle bylo období, kdy už se ta nejistota nedala vydržet.

Přestala jsem se jí bránit.
Pustila jsem odpor k ní. Přestala se bránit svým strachům - naučila jsem se to dost bravurně. A konečně jsem se absolutně uvolnila do svojí životní nejistoty. Uvolnila jsem se do života. Našla jsem jistotu sama v sobě a důvěru v život, proces a ve správné načasování.

Není vždy stoprocentí, ale už rozkvétá.

Během prvního máje mi doteklo, že stačí. Že žádnou práci nechci. Že toto období sloužilo k rozšiřování mojí kapacity a k nalazení důvěry a jistoty. A že moje vize vlastně vždy byla práce, která se životem tvoří jeden proud. Začala jsem studovat své energetické fungování manifestora podle Human Design. A zjistila, že potřebuju následovat své impulsy. Nekompromisně. Neposlouchat hlavu. Svojí mysli dávat jen úkoly, které ale vznikají z impulsů. 

Na podzim jsem si myslela, že jsem vyčerpaná z online, z toho, že nejsem v kontaktu s živýma lidma - ale to byla jenom projekce - toho, že mi chyběla v mém fungování živost. Když následuju své impulsy a z nich tvořím, neuvěřitelně mě to naplňuje, baví, dává smysl, je v tom radost. A právě tehdy vznikají ty nejúžasnejší věci. Ty, který mysl nevymyslí. Ty, který jsou nabitý a nesou moji jedinečnou esenci, kterou přináším světu.

Před pár týdny mi moje mentorka, která je tak nejvíc laskavá a v posledních měsících mě podporovala po hlasovkách bezplatně, řekla: Nehledej hojnost venku, hojnost je tvoje součást. Někde tam je, najdi ji.

1. Otevřela jsem se této myšlence. 
2. Zároveň jsem cítila potřebu něco tvořit.
3. A zároveň jsem potřebovala oživit svoji finanční situaci. Tady už nemám tlak. Krysí závod vypnut. Řekla jsem si, že si počkám na impuls.

A ten přišel, projel mnou, okamžitě se zhmotnil  a spojil tyhle 3 věci v jedno
a tak vznikl program:

Tvůj vztah k hojnosti a prosperitě ovlivňují tvoje přesvědčení o penězích, bohatých lidech, bohatství,
které jsi nasála jako dítě v rodině i z kolektivu. Kořeny ale sahají mnohem hlouběji.

Kdy se v Tobě vlastně zrodí ten pocit: "hojnost je moje součást"?

Možná ti vrtá hlavou, jak kvalitní může tento program o hojnosti být, když jsem já, jeho tvůrkyně, ještě nedosáhla velkého finančního bohatství. To je skvělá úvaha. Hned ti odpovím.

V tuto chvíli jsem dosáhla obrovského vnitřního bohatství.

• Naučila jsem se být šťastná a naplněná už teď - bez ohledu na vnější okolnosti - jakou je například stav účtu.
• Naučila jsem se být v klidu a cítit, že jsem podporovaná celým Vesmírem, a že právě tento proces uvolňování se do důvěry je mnohem důležitější, než stav účtu.
• Vystoupila jsem z krysího závodu a přestala poslouchat svoji mysl, která se mi snaží namluvit, že bych měla sakra hejbnout kostrou.
• Naučila jsem se vnímat své silné vedení a beze strachu ho následovat.
• Naučila jsem se proházet těmi největšími strachy a nepokakat se z toho.
• Naučila jsem se jít dál, i když nevím, kudy to povede.
• Naučila jsem se zastavit, když se bortí mé staré fungování a nové ještě nestojí.
• Naučila jsem se přestat utíkat.
• Naučila jsem se nečekat, až mě spasí něco v budoucnosti.
• Naučila jsem se žít naplno právě teď s tím, co mám.
• Přijímat život, jak přichází. Milovat ho takovej, jakej je. Teď jsem štastná. Není to žádná extáze. Je to pocit tiché a klidné radosti, který je mojí součástí.

Těším se na další kolo!

Tohle vše ti samozřejmě nezprostředkuje žádný jeden transformační program jako mávnutím kouzlného proutku.
Transformace je proces. Není to tlačítko, které zapneš a ono se rozsvítí.

Pojď to tlačítko zapnout - a nechat světlo velmi pomalu pozvolna rozjasňovat a sílit. Pojď si přepsat vnitřní program hojnosti, který tě determinoval k nedostatku - na nový, podporující program dostatku.

Jak s ním budeš pracovat, postupně bude tohle světlo sílit, až se rozjasní na plný pecky.

Tento online program je zabalený do krásného a přehledného Kapesníko průvodce léčením tvého vnitřního miminka v pdf.
Povedu tě prací s jednotlivými částmi, jejich integrací, krok za krokem.

Na tomto místě bych ti teď podle marketingových pouček měla vypsat seznam konkrétních výsledků - kolik peněz vydělá tvůj byznys, jak rychle zmizí tvé zdravotní potíže, nebo jak zázračně se zlepší tvé vztahy.

Ale pravda je, že nejcennější výsledek této cesty je mnohem hlubší - je to vnitřní svoboda a pocit, že život je na tvé straně.

To, jak se tato svoboda projeví v tvém životě, bude jedinečné právě pro tebe. Někdo objeví odvahu změnit práci, jiný začne tvořit z radosti místo z tlaku, další najde klid uprostřed životních bouří.

Co přinese tobě? To záleží na tom, co tvé srdce opravdu potřebuje.

Objednej si ho zde - tlačítko

cena + výzva k akci

reference

a to k tomu léčení

Referenci od terapeutky bych umístila těsně před výzvu k akci (před tlačítko objednat) - bude sloužit jako poslední přesvědčivý prvek před rozhodnutím. Stáňa tento princip často zmiňuje - reference mají největší sílu, když jsou strategicky umístěné těsně před výzvu k akci.

Co se týče slova "léčení" - jeho četnost v textu mi připadá přiměřená a přirozená vzhledem k povaze produktu. Místo hvězdiček bych doporučila jednu elegantní poznámku přímo v textu, například hned pod nadpisem programu nebo na konci stránky před objednávkou:

"*Poznámka: Slovo 'léčení' používám v archetypálním a energetickém smyslu jako cestu k vnitřní celistvosti, nikoli jako náhradu za lékařskou péči."

Stáňa ve svých materiálech často zdůrazňuje, že je lepší věci pojmenovat přímo a pak je vysvětlit, než se snažit obcházet přirozený jazyk. Tvůj přístup je naprosto správný - slovo "léčení" má svou sílu a autenticitu, a jde jen o to, aby bylo jasné, v jakém kontextu ho používáš.

Odpočiň si a ráda ti zítra pomůžu s dalšími úpravami. Prodejka se opravdu povedla a má v sobě hloubku i přístupnost.

Cítíš, že v životě jde „o víc“ – jako by ti v každodennosti něco utíkalo.

Hluboko uvnitř tebe sedí pocit, že někdy v budoucnu tě čeká naplnění. Naplněný život. Nemáš představu, jak to bude vypadat. Víš jen, že teď naplnění necítíš – takže tvůj život, aby byl opravdu naplňující, bude muset vypadat nějak jinak než teď. Něco se změní. Něco bude lepší. Netušíš co.

A vlastně – teď se máš přeci dobře. Často si říkáš: „Měla bych být vděčná za všechno, co mám. Vždyť mi nic nechybí. Vždyť je to docela dobrý.“

Snažíš se přesvědčit se o tom, že to je dobrý, uvěřit tomu. Snažíš se přijímat to, co je. Ale uvnitř stejně čekáš. Na to, že jednou v budoucnu se to stane.

A konečně přijde to něco.
Co tě spasí.

• Cítíš, že v životě jde „o víc“ – jako by ti v každodennosti něco utíkalo.

• Hluboko uvnitř tebe sedí pocit, že někdy v budoucnu tě čeká naplnění. Něco se změní. Něco bude lepší. Netušíš co.

• Často si říkáš: „Vždyť se mám dobře. Měla bych být vděčná za všechno, co mám. Přeci mi nic nechybí. Přeci je to docela dobrý.

• Snažíš se přesvědčit se o tom, že to je dobrý, uvěřit tomu. Snažíš se přijímat to, co je. Ale uvnitř stejně čekáš. Na to, že jednou v budoucnu se něco stane. Něco se stane a ty konečně začneš žít svobodně a budeš šťastná

• tady konec 24.6.

Začněte psát zde...

Cesta do srdce, protože:
...i když se někdy tak moc snažíš, věci se nemění, dějí se stále dokola.
...jsou věci ve vnějším světě, které nemůžeš změnit. A přesto to máš ve svých rukách.
Pojď udělat  vnitřní pohyb v sobě. Slaď své myšlenky se srdcem. Ony pak začnou prosvětlovat jinou část kvantového pole. To se začne propisovat do hmoty.