Na Petru jsem se obrátila kvůli problémům v komunikaci se čtyřletou dcerou, vadily mi moje reakce na její soustavné vztekání,kdy jsem se bohužel ve finále chovala k dceři agresivně a o to víc mě pak všechno mrzelo. Nedokázala jsem se zorientovat v koktejlu lítosti, agresivity, nejistoty. Přečetla jsem spoustu různých rad, ale pořád jsem to nedokázala uchopit za správný konec. Respektive rozumově jsem přesně chápala, co a jak mám dělat, ale když došlo k situaci - vztekání ve školce, že mě nechce a nepůjde se mnou domů, ponížení ze stran jiných maminek, které to myslí dobře a oblečou jí, přivedou ven a ty tam stojíš polykáš slzy a říkáš si kruciiii., dobře míněné rady do tchýně, že je to tvoje vina, žes jí rozmazlila, od mámy posloucháš, že já se s tebou nepárala, někde jsem tě zavřela a byl klid... jenže já svou dceru nechci zavírat, nechci aby se u nás doma křičelo, chci pohodu a radost...
Obrátila jsem se tedy na paní Petru - pomohla mi rozebrat co se vlastně děje a hlavně mě úžasně dovedla k tomu, že jsem dospělá a zodpovědná za svá rozhodnutí. Dala mi jistotu, hodila mi to pomyslné lano. Přiměla mě hýčkat a mazlit svoje vnitřní zraněné já - mimochodem první meditace na uzdravení vnitřního dítěte byl tak neskutečně bolestivý zážitek, ale prošla jsem tím, vážím si teď víc sama sebe, nedělám doma nikomu poskoka, žije se nám lehčeji radostněji a s vděčností.
Dnes jsme se s mojí malou dcerkou jen tak poflakovaly na sluníčku, nasávaly jarní slunce a bylo nám krásně. Koupila jsem jí zmrzinku, upadla jí - myslela jsem, že bude plakat a bude nešťastná - smála se, že je super, že jí zůstal aspoň kornoutek a že když mu ukousne špičku, může koukat skrz. To je ten obrovský krok dopředu, ta pohoda. I kdyby břečela, tak jsem tu pro ní. Pomazlíme se a bude nám dobře.
Takovou cestu sebepoznání doporučuji každé ženě - zasloužíme si to. Jsem ráda, že jsem vyrovnaná a usměvavá maminka, žádný klubko nervů s pocity nedostatečnosti a nejistoty 🙂 Díky

Petra