Pojďme se podívat na to, jak se vám konkrétně a prakticky v životě začne projevovat, když jste přesvědčeni o tom, že každá situace pro vás vždy pracuje.

Totiž situace jsou v podstatě neutrální – a dají se chápat různě. Určitě jste zažili na vlastní kůži, že jste tu samou věc vnímali jinak než někdo druhý. A možná jste se kvůli tomu nejednou pohádali.

Situace samy o sobě jsou neutrální – a my jim dáváme emoční náboj tím, jak je vnímáme. A právě tím, jak vnímáme to, co se nám děje, tím, jak na to reagujeme, tak přesně a jen tím si tvoříme svůj život.

Tzn. máme v rukách velmi silný nástroj.

Dáme si jednoduchý příklad:
Stojíte v zácpě.
To je prostě fakt. Nic víc, nic míň. 

Děje se to mě

Jakmile věříte, že se vám už zase děje, že musíte stát v zácpě, začnete se stresovat. Budete napruzení a naštvaní. Možná budete nadávat, stěžovat si, žehrat. A tak ztratíte spoustu svého drahocenného času. Ne tím, že stojíte v zácpě. Ale tím, že se kvůli tomu rozčilujete.

Navíc o to déle si tam postojíte. Tahle vaše stažená energie zácpu ještě víc utáhne. A ovlivní celý další průběh vašeho dne. Ta zácpa už bude několik hodin minulostí, ale vy se budete cítit pořád tak, jako byste v ní ještě stáli. Napjatí a našponovaní se budete snažit dohonit čas. Znáte to? A vtip je v tom, že právě tato vaše energie způsobí, že se vám možná stane ještě pár dalších „nespravedlností“. Třeba se zaseknete ve výtahu. 

Jak se říká – když se něco se*e – tak se to se*e – to platí. Ale ne proto, že by muselo. Ale ta naše reakce na to, co se stalo, prostě jen tvoří další situace – adekvátně našemu naladění, vyzařování, naší energii.  

Děje se to pro mě

No a teď se představte, že víte, že se vše děje pro vás.

Takže už když začnou auta pomalu zastavovat, vy zůstáváte v klidu a říkáte si, aha, tady se děje něco jinak, co to asi přinese? A položíte si otázku: „Jak tohle pracuje pro mě?“ Chvíli počkáte a najednou víte.

Možná ten čas využijete k několika vědomým nádechům a výdechům. K uvědomění celého těla. Možná si uvědomíte, že jste vlastně potřebovali zpomalit, že letíte jako blázni. A ještě poděkujete Vesmíru za to, že vás zpomalil jenom takhle jemně. Párkrát se nadechnete a vydechnete a budete moci pokračovat v cestě. Žádná zlomená noha, nebo tak něco…

Takže ten čas, který prostojíte v zácpě neztratíte. Naopak využijete ho – a tím ho pro sebe získáte. Možná si všimnete, když začnete plynule a pomalu dýchat a vzpomenete si třeba na plynoucí řeku, že se po chvíli auta dávají do pohybu. Můžete jet.

A takto naladěni jste získali další důkaz o tom, že vás Vesmír podporuje a budete sbírat další důkazy celý den. Protože úplně každou situaci otočíte v příležitost tu vesmírnou podporu čerpat. Naučili jste se ustoupit s hlavou trochu do pozadí, pustit kontrolu a své představy, a vyměnit je za důvěru v proces a správné načasování.

Najednou se váš život stává surfováním po vlnách, namísto úporného brodění se po pás proti proudu – jen proto, že si vaše hlava myslí, že byste měli jít tudy. 

Situace se zácpou na dálnici je jako fraktál. V každé na první pohled nepříjemné situaci jdeme po jejím vzoru buď do odporu, anebo do vyzvedávání darů. 

Kterou možnost zvolíte?

Pokud volíte vyzvedávání darůa chcete v tom podpořit, dveře jsou otevřené.

Pojďte si trochu pohrát s vaším podvědomím a emocemi, pojďte udělat shift ve svém vnitřním nastavení a postoji k životu. Vstupte do programu Vesmír pracuje pro mě a začněte pozvolna surfovat na vlnách života namísto brodění se proti proudu. 

Do 5.5. i s mojí podporou a společným zoomem.