Následuj svoji kapacitu

Děje se ti někdy tohle?

Tvůj partner, šéf v práci, nebo kdokoliv další po tobě něco chce. Něco, do čeho se nechce tobě. Ale ty mu vyhovíš, abys měla klid. Nechce se ti do konfrontace, ať už do té slovní, nebo do nepříjemných pocitů, které by ti to přineslo.

Vyhovíš mu s pocitem, že tím jdeš proti sobě. Cítíš možná frustraci nebo bezmoc. A možná vztek na toho člověka, protože kvůli němu děláš něco, co nechceš. Připadáš si trochu jako oběť. Možná taky upadáš do pocitů viny, že ses za sebe nepostavila. Možná si připadáš nemožná a neschopná.

Je pro tebe tento postoj podporující? Přináší ti nějaké řešení?

Co lepšího si chci o tom myslet?

Znáš už určitě tuto otázku. Odpověz si na ni. Co lepšího si chceš v takové situaci myslet? Jak jinak bys ji mohla vnímat?

Víš, že tvé téma jsou hranice, sebehodnota, sebeláska. V dětství jsi nejspíš zažívala situace, ve kterých ses naučila, že je bezpečnější (výhodnější) udělat to, co se po tobě chce. Abys měla klid. Abys byla přijímaná a měla pocit, že jsi pro okolí v pořádku. Je to podvědomý program, který tě ovlivňuje dodnes. Postupně ho měníš. Postupně!

S respektem k tvé kapacitě

Měj na paměti jednu důležitou věc. A tou je tvoje kapacita. Jsou situace, ve kterých vymezit se a postavit se za sebe se pro tebe zatím necítí bezpečně. Protože emoce z tvých dětských zranění ještě čekají na uvolnění z tvého systému. A pokud by ses vymezila teď, v této situaci, bylo by to pro tebe zahlcující. Je super, že volíš laskavost k sobě.

A tak si ve chvíli, kdy nemáš kapacitu se vymezit a proto někomu vyhovíš, uvědom, že to děláš ne kvůli tomu člověku, ale pro sebe. Z lásky k sobě. S respektem k tvojí momentální kapacitě. A z vlastního rozhodnutí. Z vlastní vůle.

Tím z tebe spadne pocit oběti. Protože to ty ses rozhodla. Protože přebíráš zodpovědnost. Za svůj systém a za svoji kapacitu. Kterou postupně rozšiřuješ. A zrovna teď to děláš tím, že si uvědomuješ její hranice. Rozhodla ses v souladu s ní. S láskou k sobě. A to je moc dobře.  Tím posiluješ svoji sebehodnotu, sebelásku a sebepřijetí.

Dává ti to smysl?

Zároveň ale nepoužívej svoji kapacitu jako výmluvu. Tam, kde to pro tebe nebude zahlcující, se za sebe postav, i když se ti do toho moc nechce. Vezmi své strachy s sebou. I tím rozšiřuješ svoji kapacitu.

Časová a energetická kapacita

Téma kapacity je široké. Týká se třeba i našeho času a toho, co si představujeme, že chceme stihnout. Je dobré plánovat si čas ne podle našich představ, ale právě podle naší kapacity.

Já jsem například přesně z tohoto důvodu tento týden nedala na sítě obvyklou sérii krátkých videí. Protože k Vyživ svoji mateřskou duši mi přibyl ještě další skvělý kurz Ostrov Tvého života.

Když jsem se v pondělí chystala natáčet, najednou jsem cítila jasnou stopku v celý těle. „Chceš se zahltit, protože sis něco naplánovala, nebo změníš plán?“ Tak jsem ho změnila. A reels zatím nebudou. Cítí se to skvěle, když následuješ impulsy svého těla.

Pokud jsi tento týden čekala krátká fb videa, tak se ti omlouvám. Můžeš se ale spolehnout na to, že pokud láskyplně následuji svoji kapacitu, odrazí se to i v mé tvorbě pro tebe a ty se máš na co těšit.

Napiš mi do komentáře, jak s tebou toto téma zarezonovalo. Jsem zvědavá. P.